Reaktivace uhlí je výhradně doména granulovaných sorpčních materiálů používaných při vodní filtraci. Jedná se o postup, kdy se staré, zanesené aktivní uhlí zahřívá na různé teploty a vzniklé úbytky se doplňují novým aktivním uhlím. Proces reaktivace zahrnuje celkem 4 kroky:

1. sušení
2. desorpce těkavých látek (do 250°C)
3. pyrolýza a karbonizace netěkavých látek (do 750°C)
4. samotná aktivace při teplotě 800-1000°C

Takto reaktivované uhlí má stejné vlastnosti jako úplně nové aktivní uhlí.

Typické zastoupení sulfanu v bioplynech se zpravidla pohybuje od 0,05-5%. Při spalování však sulfan oxiduje na korozivní oxidy síry a právě tyto oxidy síry reagují s kondenzátem, což má za následek chemickou reakci při níž vzniká kyselina sírová. Ta způsobuje závažnou korozi plynových motorů a pomocných zařízení, čímž se snižuje jejich životnost až o několik let!

Snižování životnosti je samozřejmě nežádoucí jev a právě zde přichází na řadu aktivní uhlí neboť právě pomocí této látky se dosahuje velmi nízkých koncentrací sulfanu v bioplynech.